Léto o sobě dává vědět v plné síle – teploty stoupají k tropické třicítce nebo dokonce nad ni. Většina z nás tak, raději než do nepříjemně vytopeného bytu, po práci zamíří na koupaliště nebo k rybníku, kde se snaží nachytat bronz. Nezřídka potom odcházíme domů s nechtěným suvenýrem v podobě spálených zad či ostatních částí těla. „Vždycky se na začátku léta spálím, ale ono to za dva tři dny zhnědne.“ Kolikrát už jste tuhle větu slyšeli zaznít z úst svých známých nebo jste ji dokonce vypustili z těch vlastních?

Hrozby, které jsou s nadměrným sluněním spojené, jsou přitom většině z nás dobře známé – vedle stárnutí kůže jde především o rakovinné nádory kůže. Výskyt maligních melanomů roste rok od roku, za posledních 40 let se zvýšil až sedminásobně. Počet nových případů zhoubných kožních nádorů v České republice neustále stoupá – dermatologové jichročně diagnostikují na 2 500.Vznik melanomu přitom velmi úzce souvisí s jednorázovým spálením kůže. Dobrou zprávou ale je, že úmrtí v souvislosti s maligním melanomem ubývá, a to hlavně díky prevenci. Prevencí lze předejít až 90 procentům rakovinných onemocnění, v případě rakoviny kůže jde přitom o jednu prohlídku u dermatologa ročně.

 

Na co bychom při opalování neměli zapomínat

Sluneční paprsky bychom si měli dávkovat pozvolna, určitě se nevyplatí vyrazit hned první den na sluníčko namazaní krémem s ochranným faktorem 10. Lékaři na začátek doporučují ochranný faktor 30 a výše, s postupujícím létem potom lze faktor snižovat. Až 50 procent nebezpečného UV záření získá člověk do svých 18 let, ochrana pokožky u dětí je tedy naprosto zásadní.

Namazat se s dostatečným předstihem a nešetřit opalovacími přípravky, to jsou další důležité zásady, které je dobré mít na paměti. Než začnou ochranné filtry v přípravcích působit, asi půl hodiny se vstřebávají. Na namazání celého těla bychom potom měli použít množství krému odpovídající dvěma až třem polévkovým lžícím, a to i na každé přemazání. Zvláště při pobytu na přímém slunci bychom vrstvu opalovacího krému měli doplňovat přibližně každé dvě hodiny.

Každý, kdo už si někdy spálil nárty nebo ušní boltce ví, o čem je řeč. Namazat je tedy třeba i místa, na která mnohdy zapomínáme, ale o to víc pak bolí, když se spálí. Náchylné jsou nejen nárty či ušní boltce, ale také pěšinka ve vlasech, oční víčka, rty a samozřejmě nos. Na přímém slunci si navíc můžeme například záda spálit i přes tričko – obyčejná bílá látka nás dokáže ochránit jen asi jako faktor 5.

Myslíte si, že ochrana není potřeba, když je celý den pod mrakem nebo když ležíte ve stínu? Nenechte se mýlit, rozhodně je třeba chránit se, i když je zrovna zataženo. Sluneční paprsky pronikají i přes mraky a určité procento se jich k vám dostane, i pokud ležíte pod slunečníkem. Pokud to tak lze říct, nejbezpečnější jsou sluneční paprsky v době před devátou hodinou ranní a po páté odpoledne. Na přímém slunci bychom se rozhodně neměli záměrně zdržovat v období mezi jedenáctou a patnáctou hodinou. Míru ochrany je vhodné vždy volit individuálně s ohledem na citlivost pokožky. Světlé typy, blond s modrýma očima, jsou ke vzniku melanomu náchylnější, pro ty by měl platit přes poledne úplný zákaz pobytu nejen na sluníčku, ale i pod slunečníkem.

Kdy zbystřit

Podceňovat a přehlížet podezřelá znaménka se určitě nevyplácí - nebezpečná jsou ta, jejichž velikost přesahuje 5 milimetrů, jsou asymetrická a jejich zabarvení je hnědočerné nebo s narůžovělým odstínem. Pozor bychom si rozhodně měli dávat na jakoukoliv změnu znaménka, ať už ve velikosti, ohraničení či barvě.